S angličtinou jsem se poprvé setkala ve 4. třídě na základní škole, kde jsem neměla štěstí na učitele. Jedna angličtinářka se nervově zhroutila, druhá nás seřvala, jak jsme pitomí a já získala k tomuhle předmětu silný odpor. Až když jsem přestoupila po 5. třídě na gymnázium, s hrůzou jsem zjišťovala, jak špatně na tom jsem. Přišla jsem mezi lidi, kteří byli na jazykovce, nebo chodili na různé jazykové kroužky a já uměla (beze srandy) číslovky, barvy, vyjmenovat pár zvířat a pozdravit. A začalo peklo. Na hodině na nás učitelka nepromluvila slovo česky. Rodiče o téhle situaci věděli, ale platit mi doučování by stálo asi moc peněz a námahy, nechali mě se v téhle situaci samotnou. Ani jeden z nich anglicky neumí.
Každá hodina byla utrpení. A mně nezbylo než začít makat. Základy angličtiny jsem se naučila z učebnice, kterou jsme používali na hodinách. Vždy jsem si perfektně připravila slovníček, který byl ke každé kapitole, překládala jsem si texty i zadání v učebnici a pečlivě jsem psala domácí úkoly. S brekem, se slovníkem a Seznam.cz překladačem, ale úplně sama. První rok na gymplu nebyl jednouchý z mnoha důvodů, ale dala jsem to. A to takovým způsobem, že jsem se přes léto těšila na září, až budeme mít angličtinu a já budu rozumět, sestavím větu a v klidu odpovím.
Já jsem na to šla dřinou a učebnicí. Pár rad ode mě pro mě, kdybych se dneska ocitla ve stejné situaci:
- stáhnout si aplikaci do mobilu, třeba duolingo, a denně ji používat
- dívat se anglické seriály/filmy se zapnutými ENG titulky
- každé nové slovo si zapsat, přeložit a pravidelně opakovat – je důležité se učit slovíčka v kontextu
- polepit si barevnými poznámkami pracovnu, nebo třeba kuchyň
- začít číst knihy/články/blogy v angličtině
- pokusit se vést si deník/poznámky v angličtině
- a mluvit, mluvit, mluvit!
Sama jsem začínala na pohádkách, občas se mi povedlo podívat se film v angličtině. Dneska už se učím spíš pasivně, v mé domácnosti na mě všechno mluví anglicky, občas včetně mého muže – televize, většina aplikací v telefonu, počítač i jednotlivé programy. Nejprotivnější je to třeba u powerpointu nebo wordu, kdy to ručně přepínám do češtiny. Největší problém mám s mluvením, nejsem si občas jistá výslovností nebo použitým časem a považuji se za stoprocentního introverta – takže mi dělá problém vést rozhovor nehledě na použitý jazyk.
Studium angličtiny na gymnáziu jsem zakončila certifikátem úrovně B2, který posloužil jako náhrada jednoho maturitního předmětu. (V roce 2017 byla pro státní zkoušku z AJ potřebná B1, pro školní B2.) Další výzva přišla ve 3. ročníku na vysoké při psaní bakalářské práce. Na Přf UK se píše rešerše, 15stránkový výcuc na dané téma z vědeckých článků, které jsou výhradně v angličtině.
Neskutečná výhoda angličtiny (nejen, ale hlavně) – cestování
Živě si vzpomínám na rodinné dovolené, kdy česká výprava mluvila na cizince česky, ale pěkně pomalu, aby lépe rozuměli. Rodiče byli vždy závislí na delegátech a cestovkách. Od doby, kdy cestuji se svým mužem, si zařizujeme sami objednání ubytování, letenek, taxíků, jízdenek, jídla a úplně vše. Záleží samozřejmě na zemi, do které míříte, ale v turisticky zajímavých oblastech vybaveni angličtinou rozhodně nezabloudíte. Kromě Francie, to je ale kapitola sama pro sebe.
Canary Wharf tube station, London 
Times Square, New York
