Dnes začnu svůj blogpost podobně jako začíná každé z představení Divadla Járy Cimrmana. Ti velmi lišácky nacpou do první části přednášku. Divák je zmaten, ale z divadla neodchází, neboť si zaplatil zážitek v podobě divadelní hry. Kdyby totiž tu zmíněnou přednášku vložili až po skončení hry, lidi by jim na to nechodili. Takže, než se dostanu k jádru pudla, vás obohatím krátkou rozpravou na téma Proč nemám ráda podzim.
-
-
Jak si zahrát ve FILMU
Kdo by se nechtěl stát filmovou hvězdou? Snad úplně každý. Komu se ale podařilo vystudovat hereckou školu a měl takové štěstí, že se o něj nejslavnější režiséři perou? Mě třeba nikdy nenapadlo toužit po červeném koberci, i když jsem si připadala jako hvězda všech školních akademií a různých scének, které jsme na gymplu připravovali. Ty jsou naštěstí uloženy bezpečně na DVD nosičích, které si dnes už málokdo pustí. Ale ve skutečném filmu jsem si zahrála. Jak na to?
-
Před 25 lety to všechno začalo hešteg NAROZENINY
Narozeniny. Čtvrtstoletí. Pomalu se dostávám do věku, kdy z čísla na dortu začínám mít depku. To už jsem zase o rok starší? No jo a bude hůř. Jedinou mojí útěchou je fakt, že většina lidí stále tipuje daleko menší číslo a v restauracích mi s nedůvěrou nalévají alkohol.
-
Červen/červenec – bylo to NÁROČNÝ
Teplé léto je tatam. Většinu dní jsem strávila v Gradě, nebo doma. Neminulo mě ani další natáčení, tentokrát jsem se zúčastnila projektu Kosmonaut z Čech, v hlavní roli s Adamem Sandlerem, kterého jsem bohužel ani jednou na place nepotkala. Většinu scén s námi ale točila jiná hvězda - Carey Mulligan. Další film, ve kterém se možná na vteřinu mihnu, nese název Šedý muž. Jedná se o jeden z nejdražších počinů Netflixu. A ano, viděla jsem oba hlavní bobany - Chrise Evanse i Ryana Goslinga.
-
Jak se žilo v měsíci květnu NOVINKY
Nedávno jsem na jedné stránce narazila na vtip, který zněl nějak takto: Jediná věc, která mě na letošním podzimu trápí je fakt, že je květen. Tato myšlenka dokonale vystihuje moje pocity. Slunečných dnů by se člověk napočítal na prstech jedné ruky – netvrdím, že je v pořádku, abychom se v květnu pekli ve třicetistupňových vedrech, ale tento způsob jara (déšť, šedivá zatažená obloha a teplotní maxima na 12°C) mi přijde dost nešťastný.
