Jak si zahrát ve FILMU

Kdo by se nechtěl stát filmovou hvězdou? Snad úplně každý. Komu se ale podařilo vystudovat hereckou školu a měl takové štěstí, že se o něj dnes nejslavnější režiséři perou? Mě třeba nikdy nenapadlo toužit po červeném koberci, i když jsem si připadala jako hvězda všech školních akademií a různých scének, které jsme na gymplu připravovali. Ty jsou naštěstí bezpečně uloženy na DVD nosičích, které si dnes už málokdo pustí.

Ve skutečném filmu jsem si zahrála. Jak na to?

Komparzní agentury

Kdybych tušila, jak je to jednoduché, přihlásila bych se už dávno. Ale jak mě to vůbec napadlo? Napadlo to mého muže. Na internetech totiž proběhla zpráva, že herečka Gillian Anderson chystá natáčení v Praze a že shánějí komparz. Nebylo nic jednoduššího než dohledat agenturu, která tyto pozice obsazuje. Na webových stránkách jsem našla kontakt a objednala se na čas, kdy mám dorazit, vyplnit pár formulářů, podepsat rámcovou smlouvu, zaplatit poplatek a nechat se přeměřit a vyfotit.

Schválně píšu, že jsem byla objednaná na konkrétní čas. Je to totiž jedno. Ano, je to úplně jedno. Co mě naučilo krátké nahlédnutí do filmového průmyslu – váš čas nikoho nezajímá. Ve dnech, kdy probíhá registrace, jsou dveře agentury otevřeny úplně všem. Nehledí se na to, zda se lidé domluvili na předem daný čas, nebo šli náhodou kolem. Takže mě při vstupu do maličkaté místnůstky překvapily ohromné davy. Nutně došlo i na otázku jak v čekárně u lékaře: Kdo přišel poslední?

Nejdřív vás tedy čeká jedna fronta na vyfasování formuláře, druhá na odevzdání vyplněných papírů a placení, nakonec poslední na focení. Stejnou zkušenost jsem měla, když jsem šla na přefocení, protože chameleon Kat opět změnila barvu vlasů.

Samozřejmě vím, že při tak ohromném zájmu to několikačlenný personál má hrozně těžké. Lepší organizace by ale nebyla na škodu. Taky nemám zkušenost, jak registrace probíhá u jiných agentur, ale řekla bych, že většina přešla na online registrace. A já jim za to tleskám.

A co dál?

Čekat.

Poté, co jsou vaše fotky a údaje zaneseny do katalogu, se může stát, že vám přijde email s nabídkou. A to je výhra. Pokud tedy náhodou pasujete do typového výběru, dostanete formulář a data, kam vypíšete, které dny byste měli případně čas se natáčení zúčastnit. A pokud máte štěstí, tak vás vyberou.

Kostýmní zkouška pozn. není nutností

Přiznávám, že dodnes netuším, podle jakých kritérií jsou lidé přesně vybíráni, zejména do masovějších scén, kde účinkuje najednou sto, dvě stě, nebo čtyři sta komparzistů.

Kostýmní zkoušku jsem si vyzkoušela jen dvakrát při natáčení filmu Kosmonaut z Čech. Pravidlem bývá, že den dopředu posílají koordinátoři SMS informace ohledně času a místa zkoušky, která probíhá nejčastěji v barrandovských ateliérech. Opět se mi potvrdilo, že předem daný čas nehraje roli. Přijdete, sedíte a čekáte, až na vás prostě dojde řada. Zde vás navléknou do dobových hader, vyfotí a znovu převlíknou. Takto si během jednoho dopoledne vyzkoušíte několik slušivých outfitů.

Ve většině případů si na běžný komparz vystačíte s vlastním šatníkem, hlavně v případě filmů odehrávajících se v moderní době. Před natáčením bývá v instrukcích popsáno, co by bylo vhodné mít na sobě. V den natáčení vám vybrané oblečení buď odsouhlasí, nebo vás pošlou do kostymérny, kde vás upraví (a převléknou) k obrazu svému.

Testování kovidové

V roce 2021 se bez negativního testu nedojdete ani vyčůrat. Stejně tak vás nepustí na kostýmní zkoušku ani na samotné natáčení. Takže se může dobře stát, že nehumánně provedený výtěr z dutin zažijete klidně i třikrát během jednoho týdne. Na druhou stranu vám, pokud to není v den natáčení, ještě za váš zážitek se špejlí v mozku symbolicky zaplatí. A s platným certifikátem z PCR testu si můžete dojít na oběd do restaurace, nebo do bazénu. (ach ty vymoženosti dnešní doby)

Jak je to s rouškama?

Rouškám se bohužel nevyhnete nikde, a už vůbec ne na natáčení. Sice jsme všichni absolvovali několik testů na kovid, ale na place jsme všichni museli mít nasazené respirátory. Těsně před natáčením přijde rozkaz – sundat roušky, tak všichni bleskurychle ukryjí náhubky do kapes. Rozhodně nedoporučuji chodit na takovéto akce v brýlích.

Klapka. Kamera. Akce.

Točíme.

Samotné natáčení považuji samozřejmě za ten největší zážitek. Jen si dovolím upozornit, že se točí za jakéhokoli počasí, v zimě, v dešti i v třicetistupňovém horku, ve dne i v noci. Běžné jsou situace, kdy se scéna odehrává v létě, ale natáčení probíhá v neobvykle chladném a upršeném květnu, jako třeba natáčení amerického seriálu Jack Ryan. S ostatními komparzisty jsme trávili několik hodin venku v deseti stupních a vesele předstírali, jak si užíváme výhledy na letní Prahu.

Nástup na místo srazu komparzistů, které je pečlivě vzdálené od místa herců, štábu a všech těch lidí u filmu nepostradatelných, bývá velmi brzy. Obvykle kolem čtvrté/páté hodiny ranní, pokud se točí v Praze. Ale zažila jsem sraz i daleko dřív. Ráno začíná kontrolou docházky a snídaní. Občas se mezi tyto aktivity vmísí testování na covid, to pak ta snídaně chutná o poznání lépe. Poté se postupně začíná s přesunem blíž k natáčecí lokaci, většinou autobusy. Komparzisté jsou umístěni v tzv. holdingu. A tam se čeká. Čeká se, než se začně točit, čeká se mezi scénami a čeká se zde i na konec natáčení.

Jak jsem již psala, u filmu je čas relativní pojem. A natáčecí den je plný čekání. Během takového dne budete většinou čekat. Zažila jsem, že jsme v kostýmech celý den strávili v holdingu, natáčení té jedné scény s komparzem bylo odloženo na druhý den. Nebo se celý den čeká a režisér si vzpomene, že vás potřebuje na scéně, než mu zapadne sluníčko. Tak plni očekávání přiběhnete a čekáte na place, než se všichni nastaví, připraví, kamery vymění a čočky vyleští. Pak přijde akce. Standardně mívá natáčecí den 12 hodin. Ale končí se v momentě, kdy řekne režisér. Takže musíte počítat s tím, že se vše může protáhnout i třeba na 16 hodin. To už má člověk všeho doslova plný brejle, hlavně s tím ranním vstáváním. Za každou hodinu navíc dostanete samozřejmě zaplaceno. Honoráře za komparz u filmu jsou příjemné, ale rozhodně z nich nevyžijete.

Během celého dne se o vás starají koordinátoři. Mají můj obdiv, neboť musí být na místě ještě dřív než vy, celý den stráví na nohou, komunikují se štábem a musí ukočírovat stádo komparzistů.

Takto to vypadá, že si stěžuju a vidím jen ty negativní aspekty. Ale já to miluju.

Každé natáčení je jiné, seznámila jsem se zde s úžasnými lidmi, přečetla několik knih a stála půl metru od nejedné hollywoodské hvězdy. Vždy je to zážitek. A už se hrozně těším, až budeme po vteřinách s manželem prohlížet některé scény a hledat, jestli se v nich objeví můj děštník, moje ladná nožka v růžových legínách, nebo třeba moje hlava v davu. Doufám, že budu mít ještě možnost spolupracovat na nějakých dalších filmových projektech.

Agentury a Facebookové skupiny

Já osobně mám zatím zkušenost jen s agenturou Extrafilms, ale v ČR funguje spousta jiných, některé obsazují české projekty, jiné i ty zahraniční.

KN Casting

A-Casting

Casting-Barrandov

Cinema Casting

S ostatními vlastní zkušenosti nemám, protože mi teď výrazně ubylo volného času. Pokud ale situace dovolí, ráda bych se registrovala do všech výše zmíněných. Dále bych Vám doporučila k prozkoumání pár facebookových skupin, které se věnují nabídkám na různé komparzní role. Najdete tam spoustu lidí s různými zkušenostmi z této oblasti.

---

Pokud byste si chtěli přečíst některý z mých dalších článků, doporučuju tyto:

► Článek o svatbě (část první) a Svatba na Santorini (část druhá)

► Zásnuby v Dubaji