Online vaření s Davidem VALÍČKEM

Večer 13.01.2021 nám přišla pozvánka na Online vaření, neváhali jsme a rovnou se přihlásili. V pozvánce stálo, že večer bude probíhat na platformě Cisco Webex a že budeme vařit pod vedením šéfkuchaře Davida Valíčka. Dva dny před samotnou akcí nám kurýr dovezl krabici se surovinami a jako malý dárek jsme dostali i roztomilé dřevěné prkýnko. No, to se sice dožilo rána, ale proměnilo se v spíš takovou kolébku pro zeleninu. Suroviny byly moc pěkně zabalené a popsané, část náchylnou ke zkažení jsem radši hned uklidila do lednice, zbytek přišel do špajzu. Mezi zabalenými potravinami byl i jeden černý neprůhledný pytlíček, na kterém popisek nebyl. Člověk by čekal překvapení, nebo alespoň my jsme si to s mužem takto vyložili, tak jsem tajemny pytlík uložila (pro jistotu) do lednice. Zjistili jsme až den po vaření, že se v něm skrývaly čerstvé bylinky, se kterými kuchař celý večer pracoval. Jejda, ale poradili jsme si i bez nich.

Těsně před začátkem akce jsem do naší krásné čerstvé vyleštěné kuchyně připravila vše, co jsme měli k vaření potřebovat, nainstalovali jsme notebook a akce vypukla. V plánu bylo připravit dva chody:

První chod: Šafránovo citronové Arancini s pancettou, salsa ze sušených rajčat s bazalkou

Druhý chod: Pečená panenka z prasnice se šalvějí, houbová omáčka, ricotta a parmezán domácí noky z pečených brambor

Na Webex platformě jsme měli tedy online přenos, kdy šéfkuchař s námi zároveň pokrmy připravoval. Jediné, co bych vytkla, nebyla ani tak složitost jídel, ale spíš tempo přípravy. Jídlo, které by pan Valíček vytvořil za 25 minut, nám trvalo něco přes dvě hodiny. A místama s jazykem na vestě, kdy jsme si utírali kapky potu z čela. Nejsme úplní nadšení kuchaři, dle slov mého muže, jsme spíše takoví „ohřívači“ a během vaření připomínající chvílema splašený maraton nás velmi uklidňoval společný chat s ostatními účastníky, kteří nestíhali podobně jako my. Občas se tam objevila i zpráva typu: „víno jsme již dopili“, „nestíháme“ anebo „shořela nám chňapka“. Naše chňapky útok přežily, ale kuchyň vypadala jak po atomovém výbuchu.

Jídlo jsme ale připravit zvládli a bylo neskutečně vynikající. Množství surovin, které nám přišlo, by vystačilo pro dvě hladové čtyřčlenné rodiny. Takže, co jsme si navařili, budeme taky ještě dlouho jíst. Navíc jsme měli maličko ztížené podmínky, můj muž je bezlepkář, ne takový ten rekreační, ale opravdu silný. Některé suroviny, například mouku nebo strouhanku, jsme museli vyměnit za bezlepkové varianty. S tím je ale vázán specifický typ stresu – budou noky z bezlepkovémouky držet tvar, nebo budeme mít jako přílohu beztvarý blemc?

I přes všechny nástrahy, které nás v kuchyni čekaly, musím říct, že byl večer skvěle připraven a oba jsme si ho s mužem velmi užili.