Tenhle měsíc byl kulturně zcela nabitý, avšak ani jedna z akcí se neobešla bez lapálií. Nevím, jestli tyhle situace přitahuju já, nebo kamarádka Moný, nebo se naše rozdílné aury vždy zkombinují. O zážitky tak nemáme nikdy nouzi.
Představení v prostorách Venuše ve Švehlovce začalo tmou. Užily jsme si improvizaci organizátorského sboru, protože prostě došel proud. Nejdřív nebylo patrné, zda se nejedná o režisérův záměr, aby diváky vtáhnul do děje a zážitek z dramatu byl tak ještě autentičtější. Po chvíli černé hodinky ale všem zúčastněným došlo, že jde o technickou závadu. Problém se nakonec podařilo vyřešit a představení Kdo zabil mého otce jsme si vychutnaly za světla.
Náš druhý pokus užít si kulturu dopadl ještě o něco lépe. Moný sehnala lístky na vyprodané představení Romeo a Julie v podání herců z pražského Divadla na Vinohradech. Několik repríz se totiž mělo odehrát venku v zahradách Valdštejnského paláce. Nedovedu si pro Shakespearovské drama představit lepší místo, které by lépe dokreslilo atmosféru notoricky známého romantického příběhu. Divák se nenásilně ocitne o 400 let zpět v ulicích italské Verony.
Pokud se vy, mimopražští, budete mít možnost se v matičce Praze na den či dva zastavit, rozhodně si nenechte Valdštejnskou zahradu ujít. Tento nádherný kousek zeleně se nachází pod pražským hradem přímo u stanice metra Malostranská. Najdete tu jezírko s barevnými kapříky, kachnami a park s bílými pávy. Na samém konci se nachází prostor, který slouží jako jeviště.
Piknik, nebo divadlo?
Při příchodu do areálu jsme byly mírně v šoku. Lidé sice byli společensky oháknutí, ale v povinné výbavě kromě košil a šatů nechyběly deky, podsedáky ani občerstvení. Vyloženě jsem čekala, kdy některý z diváků vytáhne piknikový koš.
Místa zde nejsou číslovaná. Kdo dřív přijde, ten dřív sedí a taky líp vidí. I tak byly první 4 řady vyhrazeny a rezervovány. Jak a pro koho nemám tušení.
Celá tahle idylka měla ale jednu velkou trhlinu, většinu odpoledne pršelo a předpověď na večer jasně ukazovala na déšť. S Moný jsme úzkostlivě sledovaly, jak se velký barevný flek na radaru přibližuje. I tak nikoho nenapadlo představení zrušit. V pokynech pro venkovní představeni měli nemilosrdně napsáno, že pokud odehrají aspoň polovinu hry, vstupné nevrací.
Zhlédly jsme zhruba 40 minut a spustil se liják. Návštěvníci přípravu nepodcenili a jali se z batůžků vytahovat pláštěnky. Zbytku osazenstva začaly uvaděčky rozdávat plastové přehozy, které stejně po chvíli stejně přestaly plnit svou funkci. Když liják, tak pořádný.
A herci? Ti byli v klidu, na ně nepršelo, byli chránění zastřešeným jevištěm. I tak ale přestavení po tři čtvrtě hodiny utnuli, že prý technika by dnešní večer nemusela přežít. Od organizátorů mi tenhle postup nepřišel fér. Člověk nemusí byt meteorolog, aby podle radaru na internetu odhadl, že se Prahu žene obří bouřka a pršet má až do rána. Myslím si, že měli dnešní reprízu rovnou zrušit a nečekat na zázrak.
U východu jsme dostali papír s instrukcemi, aby nám divadlo vrátilo peníze za vstupenky. Lidem, kteří platili online, rovnou vrátí korunky na účet. Ještě jsme ani neopustily palác a Moný už kupovala lístky na neděli. My se přece nevzdáme!
Podruhé to bylo v suchu
V neděli nám počasí přálo – slunečno, ve stínu tak 35 stupňů. Hned, jak otevřeli bránu do zahrad, jsme mazaly zabrat lavičku. Shodou náhod se nám povedlo sedět na úplně stejném místě jako v pátek. Milostné drama jsme tentokrát viděly až do konce, 170 minut dlouhý počin utekl strašně rychle. Dialogy, hudba i herecké výkony byly perfektní. I přesto, že se jedná o tragédii, jsme se v několika momentech potrhaly smíchy. Naše srdce (a asi i všech přítomných) si získala chůva mladé Jůlinky v podání Terezy Bebarové.
Z pokynů pro diváky ve Valdštejnské zahradě není patrné, jestli si smíte přinést vlastní občerstvení, protože na místě bar s chlebíčkama nenajdete a sedět tři hodiny v divadle bez vína taky není dobrý. Po předchozí zkušenosti jsme tentokrát přišly vybavené, v batohu jsme dotáhly deky, podsedáky, svačinku a láhev růžového.
Napište mi, jestli se chystáte v létě na nějaké představení!
Přečtěte si o nevšedních cestovatelských zážitcích:
► Článek o svatbě (část první) a Svatba na Santorini (část druhá)
