Zásnuby v DUBAJI - Svět za zrcadlem

Pokud okolnosti dovolí, rádi se s mužem vydáme v podzimním čase do teplých krajin. Když si ovšem vyberete, že pojedete na dovolenou ve druhém týdnu nového semetru, může se vám lehko stát, že budete utíkat na letiště až potom, co dopíšete vstupní test na biochemické praktikum na dostatečný počet bodů. Naštěstí měl vyučující pochopení pro moji tíživou časovou situaci, odevzala jsem test a vystřelila směr letiště. Po pár strastech spojených s mým orientačním smyslem jsem dorazila na místo, úspěšně prošla pasovou kontrolou a našla svého přítele, který se z dlouhé chvíle usadil v lounge a krmil se bezlepkovýma tyčinkama.

Večerní let a časový posun způsobily, že jsme přiletěli hrozně brzy ráno. Celí rozespalí jsme prošli kontrolou a čekali na kufr. Problém může nastat v momentě, kdy je vaše hlavní zavazadlo průměrný černý kufr, a kdy člověk pověřen jeho hledáním špatně vidí na dálku. Přijde ten čas a já jednou přitáhnu z pásu cizí velký černý onošený kufr. Pak následovala běžná praxe, na kterou jsme již zvyklí – vylezly jsme před letiště a rovnou zapadli do fronty na taxík. Většinou vás dirigenti plynulosti provozu rozdělí podle vzhledu – hezcí lidé jezdí v hezkých autech, to dá rozum. My jsme tentokrát vyfasovali paní řidičku, která na nic nebrala zřelel a s nohou na plynu předjížděla autobusy plné pracovníků, kteří mířili na ranní směnu.

Po domluvě, kdy mísíte angličtinu, němčinu a pantomimu, jsme úspěšně dorazili k našemu paláci. Doslova. Byli jsme ubytovaní v Emerald Palace Kempinski Dubai, poměrně nedávno otevřeném hotelu na velkém palmovém ostrově. Krásnější ubytování jsme si vybrat nemohli. Vybavení a nábytek vypadal jako z pohádky a ty koberce, po kterých měl člověk chuť chodit naboso a při každém kroku se propadal do měkkého vlákna – to je asi zbytečně moc detailů. Jelikož jsme ale dorazili moc brzo, nebyl náš pokoj ještě připravený. S touto variantou jsme samozřejmě počítali. Bagáž a batohy nám v hotelu uschovali, my jsme vytáhli připravenou tašku s plavkama, kloboukama a oplavacím krémem a vydali se na liduprázdnou hotelovou pláž.

Když byl náš pokoj připraven, okamžitě jsme ho šli prouzkoumat. Jak se blížil večer, žačala mít Káťa hrozný hlad. A to s sebou nese i rizika, která můj přítel rozhodně nechce podstupovat. Vyrazili jsme tedy na véču do jedné z hotelových restaurací. To je drobná nevýhoda pobytu na palmě – do centra daleko, s restauracemi a zábavou si „musíte“ vystačit v rámci hotelu. Nebo vzít taxík, či helikoptéru, dle vašich finančních možností, a dojet na pevninu. My jsme ten večer akorát dojeli výtahem do přízemí a jali se hledat vybranou sushi restauraci. Lepší sushi jsem v životě nejedla.

Na co se těší Káťa po tak lahodné večeři? No, ano, na snídani.

Snídaně probíhá klasickým „rautovým“ výběrem. Mám fotku každé svého jídla, ale stydím se, takže můj klasický ranní výběr přeskočíme. Po jídle jsme se vydali do Aquaparku, který je součástí nedalekého hotelu Atlantis The Palm. Tam se zabavíte a vyblbnete klidně i dva dny za sebou, jako my. Vstupné je drahé, ale dva vstupy jsou výhodnější než jeden a já tobogány a vodní skluzavky miluju. Navíc, když vám zaprší – v překladu: spadnou celkem dvě kapky vody – nemusíte již čekat žádné fronty.

08.10.2019 Dopoledne jsme strávili válením na pláži, ale na odpoledne jsme měli připravený program – na který ovšem nikdy nezapomenu. Jeli jsme slavnostně vystrojeni, můj přítel v obleku a já ve svých oblíbených šatech a s botama na sebevražedně vysokém podpadku. Dojeli jsme do Dubai Mallu, skočili na lehkou bezlepkovou obědo-večeři, prošli pár obchůdků a směřovali ke vstupu na Burj Khalifu.

Poznámka pro mě, která patří pod čáru, nauč se pořádně chodit v jiných botech, než v teniskách. Může se ti to ještě hodit.

Každý krok byl utrpení a protivná Káta začala být silně protivná. Až tak protivná, že měl Aleš sto chutí se otočit a jet zpátky na hotel. To by ale byla věčná škoda – měli jsme zarezervovaný VIP vstup do nejvyššího patra nejvyšší budovy na světě a ještě na romatický západ slunce, kdy slunce zapadlo do smogu a nebylo vidět. Po exkurzi všech výtahů, které v budově jsou, byla naše mini skupinka vyvolených (s VIP nálepkou na šatech) vypuštěna k welcome drinku a na venkovní terasu v 585 m nad zemí. Moje nervy, mně osobně by stačilo i méně, špatně je mi i při pohledu z prvního patra. Už u vchodu do lobby se nás zmocnila fotografka, která se sice tvářila desně profesionálně, ale lesklé čelo po zásahu bleskem mi musela na fotkách vyretušovat jedna moje šikovná kamarádka. Pak jsme se také vydali na venkovní terasu, a opět si nás tam vytipovala paní s foťákem (a bleskem). Přiznávám se, vůbec mi nepřišlo divné, jak mě na fotky aranžuje, až když jsem dostala povel otočte se, naskytla se divákům scéna jak z americké romantické komedie: muž v pokleku s milým úsměvem a v ruce drží zlatý prstýnek s diamantem. Nebýt fotek, vůbec netuším, že se něco takového událo. Na otázku, jestli si ho chci vzít, jsem prý neodpověděla a prstýnek mi na mojí ladnou rozklepanou ruku musel nasadit sám. Jak bytostně nemám ráda překvapení, tohle se mému muži povedlo. Nakonec jsme sklidili i potlesk od zbytku naší VIP skupinky a u východu jsme dostali pamáční težítko.

Postupně se setmělo a my si užili výhled na zpívající fontánu, ochutnali pár jednohubek a zatančili si při živé hudbě. Na jeden moment jsem se ale těšila strašně strašně moc – až si budu moci sundat boty. Takže v moměntě, kdy již bylo společensky přijetalné jít bosky, hodila jsem štekle do taštičky od VS a šla jak bezdomovec.

Sundala jsem boty.

Úleva.

Konečně.

Poslední den našeho pobytu v ráji jsem strávila na pláži. Ano, sama s Aperolem a papírovým brčkem. Muž, nebo teď již snoubenec, měl pracovně-společenskou povinnost ve veletřžním paláci v centru města, účastnil se GITEX technology week 2019.

UPOZORNĚNÍ:

Do Dubaje se samozřejmě nejezdí jen kvůli válení na pláži. Ale pokud se ubytujete na palmě – tak krom aktivit, které nabízí hotely, není moc co dělat. Možné atrakce: například v hotelu Atlantis The Palm

Aquaventure Waterpark: zde bezpochyby vydržíte celý den, park nabízí spoustu skluzavek, tobogánů, projížděk na nafukovacích kruzích, a dokonce samostatnou část pro děti. Na některé atrakce se bohužel stojí fronty, záleží, jaký den si pro návštěvu vyberete.
The Lost Chambers Aquarium: pokud jste ubytováni přímo v Atlatisu, máte vstup zdarma. Rozhodně doporučuji navštívit.
Predator Dive: hotel nabízí možnost potápění ve svých ohromných akváriích, ceny jsou různé. Když prochází kolem akvarií, občas, když se zadíváte, uvidíte i potapěče v akci. I to, jak je ožírají manty obrovské. To bych si třeba jednou ráda vyzkoušela.
A spoustu dalšího, jako např. Dolphin Bay, nejrůznější lázeňské procedury, nebo třeba Helicopter Tour. Vše je k nalezení na jejich stránkách: zde včetně cenového rozpětí.

Jelikož jsme navštívili Dubai již po několikáté a brali jsme to jen jako rychlodovču, neměli jsme moc prostor na možnosti, které nabízí pevnina. Rozhodně sem ale přidám seznam aktivit, které stojí za to.